Jarmila Šťotková: Cesta za nadějí, silou a novým smyslem

Jarmila Šťotková je žena s nesmírnou silou a srdcem plným empatie. Její životní cesta je protkaná výzvami, ale především odhodláním najít cestu k radosti a naplnění, a to nejen pro sebe a svou rodinu, ale i pro druhé. Zde je její osobní příběh, který sdílí, aby inspirovala a pomohla těm, kteří hledají odpovědi a podporu.

Můj příběh – Cesta plná výzev a hledání

Když se můj syn Míša narodil, všechno vypadalo v pořádku. Jenže postupně se objevily první známky potíží. Míša se přestal hýbat a v pouhých deseti měsících prodělal svůj první děsivý zánět hrtanu, který málem skončil tragédií v nemocnici. S časem přišla i diagnóza dětské mozkové obrny. Intenzivně jsme cvičili a užívali léky, což Míšovi pomohlo začít chodit a dokonce jezdit na tříkolce. Přesto se bohužel brzy ukázalo, že se mentálně začal vzdalovat od svých vrstevníků.

V pubertě se k našim výzvám přidala silná agresivita, se kterou jsme si nevěděli rady. Nastala hospitalizace na psychiatrii, která s sebou přinesla spoustu léků. Ty sice částečně zmírnily fyzické a mentální potíže, ale bohužel ho vrátily o mnoho let zpět a agresivitě stejně nezabránily. Byla to pro nás nesmírně těžká doba, a my jsme zoufale hledali cestu ven.

Bod zvratu a cesta k řešení

Vydali jsme se na dlouhou cestu hledání pomoci. Vyzkoušeli jsme nespočet doporučení a rad – některé z nich se ukázaly jako skutečné požehnání. Začali jsme pravidelně navštěvovat stacionář, kde se Míšovi úžasně věnovali, a navázali jsme spojení s organizací pomáhající lidem s autismem. Paradoxně, až v Míšově dospělosti mu v Praze byla oficiálně diagnostikována dětský autismus.

Právě v této době mi jedna známá, která znala náš příběh, nabídla potravinový doplněk. Měla s ním zajímavé výsledky v oblasti kognitivních funkcí a harmonizace psychiky. To mělo v Míšově případě velmi pozitivní přínos na jeho agresivitu. Naštěstí jsem nezaváhala, doplněk vyzkoušela a absolutně nelituji! Skvěle se nám osvědčil v kombinaci s péčí ve stacionáři „Mikasa“.

Nový začátek a poslání pomáhat

Jak čas plynul, uvědomili jsme si, že tady nebudeme věčně. Zároveň Míša toužil po svém vlastním bytě, stejně jako jeho starší sestra. Podařilo se nám Míšu umístit do nově postaveného domova pro lidi s chováním náročným na péči, za což jsme nesmírně vděční všem, kteří se na tom podíleli. S Míšou se pravidelně navštěvujeme, jezdí k nám na víkendy a vždy se na něj moc těšíme!

V současné době se mi uvolnily ruce a konečně si mohu splnit svůj dávný sen – pomáhat druhým, předávat své rady a zkušenosti, co nám pomohlo. Věřím, že mé prožité zkušenosti mohou být užitečné pro ty, kteří se ocitají v podobné situaci a hledají řešení.

Jak mohu pomoci – Můj přístup k vám

Mé srdce je otevřené pro každého, kdo se se mnou chce podělit o své starosti a hledat cestu. Komunikuji otevřeně, srdečně a s empatií, protože vím, jak je důležité cítit podporu. Jsem tu pro lidi, kteří **aktivně hledají řešení** a mají zájem objevovat nové možnosti. Pokud jste ochotni přijímat změny a nebojíte se důvěřovat, **pojďme společně najít cestu**.

Na základě svých osobních zkušeností vám mohu představit **konkrétní možnosti podpory zdraví a kognitivních funkcí**, například prostřednictvím přírodních doplňků, které se nám osvědčily. Neznamená to jen produkty, ale **reálné výsledky a praktické zkušenosti**, které by mohly být užitečné i pro vás. Ráda se s vámi **individuálně pobavím o vašich potřebách a navrhnu řešení**, která by mohla pomoci i ve vaší situaci. V případě potřeby a vážnosti jsem také připravena **prokonzultovat vaše dotazy týkající se zdraví s předními lékaři**, se kterými spolupracuji.

Dbám na to, aby naše diskuze byly **konstruktivní, přímé a plné vzájemného respektu**. Chci, abyste se cítili dobře a bezpečně. **Pokud hledáte řešení, pojďme to probrat.** Jsem tu pro vás, ráda se podělím o své poznatky a budeme společně hledat odpovědi v atmosféře vzájemné podpory.